Bystrcký horkovodní tunel

Nápadná dvojice betonových staveb na horním konci Údolí oddechu vzbuzuje roky zvědavost kolemjdoucích. Kam vedou uzamčené ocelové dveře?

Bystrcký horkovodní tunel je nedokončená podzemní stavba, kterou měl pod kopcem Holedná procházet horkovod z jaderné elektrárny v Dukovanech do Brna. Stavba byla přerušena a tunel o předpokládané délce cca 950 m končí po 90 m čelbou.

Historie

Stavba horkovodu z Dukovan byla plánována postupně od roku 1975, v roce 1989 byl dokončen projekt a jako první byly zahájeny práce na dvojici tunelů mezi Bystrcí a Komínem. Zatímco sousední Komínský tunel byl ve své délce 280 m plně dokončen, zastihlo přerušení (na více než 30 let) projektu Bystrcký tunel víceméně teprve v počátscích ražby.

Z plánovaných 940 m bylo tak v Bystrckém tunelu vyraženo pouhých 90 m a tunel nikdy nedosáhl protější strany kopce, kde měl vycházet na povrch pravděpodobně ve stejném areálu jako tunel Vírského oblastního vodovodu. Následující roky přinesly turbulentní politický i ekonomický vývoj a na Bystrcký tunel se na tři desetiletí prakticky zapomnělo.

Na světlo světa se projekt horkovodu dostal znovu až na jaře 2022 v souvilsoti s eskalací Rusko-ukrajinské války, která měla za vinu dramatické zdražení energií. Ušetřit a zbavit se závislosti na ruském plynu při vytápění Brna tak zvažuje vedení města právě skrze výstavbu zapomenutého horkovodu, který by učinil Brno trošku závislejším na ruském uranu.

Konkávní zakončení portálu naznačuje, že z něj měla vycházet dvojice 1200 mm trub, které by „kšilt“ chránil před zatékáním.

Popis

Tunel začíná netradičním betonovým portálem na pravém břehu potoka Vrbovce, nedaleko jižního konce ulice Černého v brněnské Bystrci. Podobně jako sesterský Komínský tunel má světlost 3,6 m a kruhový profil, vyzděný betonovými tvárnicemi. Narozdíl od Komínského je iovšem v Bystrckém tunelu ponechána část vybavení, instalované stavební osvětlení a zavěšená jednokolejnicová dráha pro dopravu vytěžené horniny.

Tunel končí po 90 m vybetonovanou čelbou, před kterou se v podlaze nachází kruhová (suchá) jímka neznámého účelu. Otázkou je, zda nezačaly rovněž práce na severním portálu tunelu, neboť v místě jeho očekávaného vyústění vyrostl o několik let později portál takřka rovnoběžně vedeného tunelu Vírského oblastního vodovodu.

Tunel je důkladně uzamknutý, víceméně prázdný a nepřístupný.

Tunel je rovný, suchý a čistý. Při pohledu od čelby zpět je vidět polovinu kruhové jímky, do které ústí z nějasných důvodů kovová trubka. Mohlo by jít o zařízení provizorní betonárky?

V tunelu zůstala instalována jednokolejnicová závěsná drážka. Co se asi honilo v hlavách dělníkům, kteří v roce 1991 jako polsední opouštěli stavbu? Kdo by čekal, že na ni dojde řeč až za dlouhých 31 let? Na víc otázek ani fotek nezbývá čas, za chvíli nám jede z konečné poslední trolejbus.

Na mapce je dobře vidět krátkou vyraženou část Bystrckého a kompletní Komínský tunel (souvislá červená čára), nedokončenou část Bystrckého tunelu (tečkovaně) i okolní plánované povrchové horkovody (průsvitně tečkovaně).

Zdroje

1. Sdružení firem TENZA, a. s. a KEA, s. r. o.: Energetická koncepce Statutárního města Brna, shrnutí - revize duben 2005.
2. Kozel, D.: Zhodnocení napojení JEDU na horkovodní síť města Brna. Diplomová práce, Vysoké učení technické v Brně, fakulta strojního inženýrství, 2010.
3. Územní plán města Brna, schválený na XLII. zasedání zastupitelstva města Brna dne 3. 11. 1994.